4. března jsem na soběpisníku připomínal výročí úmrtí Nikolaje Vasiljeviče Gogola. Dnes se mi v aukci podařil mimořádný úlovek. Překlad Tarase Bulby a pěti dalších povídek z roku 1847, vydaný tedy ještě za života autorova a v době, kdy po nervovém kolapsu spálil druhý díl Mrtvých duší a chystal se na pouť do Jeruzaléma. Jedním z překladatelů byl Karel Havlíček Borovský (můj článek na wikipedii), který v letech 1843-44 navštívil Rusko (Plášť, Pověst o tom, kterak se rozhněvali pan Matěj s panem Matoušem a snad i úprava Taras Bulby, přeloženého už v roce 1839 Karlem Vladislavem Zapem). Starší překlad z pera Julie Šafaříkové se nedochoval, a tak mám doma Gogola z první ruky. Za dva roky bude mít tento ruský klasik 200 let, a to je celkem velká výzva pro divadlo Navenek.
m<3t
Žádné komentáře:
Okomentovat