Václav Hollar

Přesně před čtyřmi sty lety a dvěma měsíci se narodil český rytec světového formátu Václav Hollar. Přestože byl slepý na jedno oko, vytvořil během svého života 2700 rytin, které jsou považovány za vrchol ryteckého umění vůbec.

Do 21. října jich bude 60 vystaveno

v Západočeském muzeu v Plzni.

Knihovna při Univerzitě v Torontě se pyšní neuvěřitelnou digitální sbírkou asi 2500 Hollarových děl, která navíc poskytuje možnost přiblížení, srovnávání dvou obrázků a podobné vymoženosti. Jen překlikat všechny oskenované obrázky z jednoho na druhý by trvalo asi sedm hodin. A tak jsem si prohlédl jen část věnovanou historickým vedutám a českým městům (z nichž ty mně blízké zde publikuji), a pak už jen namátkově, třeba úžasná je sbírka deformovaných tváří podle Leonarda. A pak mě ještě zaujala tahle věc, která krásně zaokrouhluje Hollarův život, neboť zachycuje Prahu s bitvou na Bílé hoře a Velkou Británii v době občanské války, a to na jedné rytině. Když si sken zvětšíte, v pravé horní části je pod písmenem W překrásně vyobrazeno vyhození Martinice, Slavaty a Fabricia z Ludvíkova křídla do hradního příkopu. Už se těším do Plzně.

Kadaň mezi Hollarovými rytinami chybí. Když jsem se snažil najít, zda ji třeba přece jen v Torontu jen nepřehlédli, našel jsem jinou věc, tak abych své bydliště neošidil, zde je text z Národních novin, který napsal Karel Havlíček Borovský 5. srpna 1848:
Také čteme žádost měšťanů Kadaňských (Kaaden) z Čech k ministerstvu do Vídně, v nížto pamětihodný punkt jest ten, „aby se český sněm v Praze nedržel, kdežto prý by němečtí deputovaní neměli dostatečné jistoty osobní!“ O spravedlnost! My Čechové máme zde ve Vídni jistoty mezi vámi, a vy mezi námi nemáte! O věčné privilegium Němců nad Slovany! Jsem ubezpečen, kdyby se některému německému deputovanému na českém sněmě v Praze něco podobného bylo přihodilo jako p. Riegrovi ve Vídni, že by jistě druhého dne hned byli všichni němečtí deputovaní odjeli z Prahy do Liberce!