Nicolasito Pertusato

Na obraze od Vélazqueze s názvem Las Meninas čili Dvorní dámy jsem vždycky měl nejradší onu dívku v pravém rohu, která hravě kope do ležícího psa. Něčím mi připomínala Alenku v říši divů a zároveň mě svou prostotou přitahovala víc než samotná infantka Markéta, která je ústředním motivem obrazu, spolu s malířem malujícím královský pár, jenž se odráží vzadu v zrcadle. Trávil jsem tehdy celé hodiny civěním na Vélazquezovy obrazy v jedné knížce z dědečkovy knihovny, aniž bych si četl nějaké podrobné popisky. Proto mě šokovalo, když jsem se po čase někde dočetl, že má oblíbená holčička, moje Alenka před královským zrcadlem, je italský trpaslík držený na dvoře pro potěchu králů. Složil jsem tenkrát básničku.

Nicolasito

Nestvořili tě
pro krocení býků.
Buď mléčným zubem
na niti z šatů
infantky Margaretty;
plivancem trpaslíků
jenž líbá její rety;
a dívčím kopancem –
ne do psa,
ale do palety
malířům,
kteří domalují
ruce
a v rukou květy,
aby měli
co spoutat.


Vzpomněl jsem si na to, když jsem včera v Mašťově četl v jednom dopise Mary Wortley Montagueové tuhle pasáž:
Všechna knížata drží sobě oblíbené trpaslíky.
Císař a císařovna mají dvě takové drobné zrůdy, které jsou tak šeredné jako ďábli, zvláště trpaslice. Ale jsou ověšeni diamanty a na všech veřejných místech stávají u loktů Její Milosti.
Vévoda wolfenbuttelský má jednoho trpaslíka a vévodkyně blankenburská má též jednoho, ale ten jest nejsousměrnější, jakého jsem kdy viděla.
Jak mne ujišťovali, dánský král zašel v této módě tak daleko, že jeho trpaslík jest prvním ministrem.
Nevím, proč si libují v takových zrůdách, leda snad z přesvědčení, jaké mají neobmezení vladaři, že jest jim nedůstojno obcovat s ostatními lidmi. Ale aby docela neosaměli, nezbývá jim než hledat společníky mezi mrzáky lidskými. Neboť jenom tyto stvůry výhradně smějí volně mluvit s knížaty.

Taky jsem si vybavil, že jsem před časem listoval v knize, která byla vydána u příležitosti Roku trpaslíka, který vyhlásilo ústecké muzeum a jenž vyvrcholil Národní slavností za rehabilitaci zahradního trpaslíka (mj. do ní přispěl se svou přednáškou o trpasličím národě na Kadaňsku i Petr Hlaváček)… Zajímavá by ale určitě byla i historická studie o těchto lidských trpaslících na královských a knížecích dvorech. Je nějaká taková?