Jedna stránka z knihy Mein Kampf

Na Vančísovo doporučení jsem si nechal nahrát americký dokument Krize (myslím, že původně zamýšlený název, kterým jsem pojmenoval tento článek, by byl nosnější a odpovídal by atmosféře filmu líp). Byl uveden v březnu roku 1939 a vypráví o událostech roku 1938 v Československu. Herbert Kline, který natočil svůj první dokument v roce 1937 o španělské občanské válce, aniž by věděl, jak se drží kamera, byl opravdový talent. Krize má sice také mírně propagandistické rysy v tom, že předhitlerovské soužití Čechů a Němců v Československu idealizuje a natáčí hodně v prostředí dětí, ovšem v atmosféře před válkou se není čemu divit (a taky ho Američané před vstupem do války do jisté míry propagandisticky použili). Je to strhující podívaná. Střihy z radostné atmosféry do lekcí o správném chování při chemickém útoku, z letních táborů na ohňové pohřební průvody sudetoněmeckých obětí, z každodenního života tehdejší maturantky do konferenčních síní tehdejších politiků, to vše náležitě podpořené hudbou, jsou devízou, kterou se nemůže pochlubit téměř žádný z moderních dokumentů.

Viděl jsem film během víkendu dvakrát a pořád jsem si říkal, že já být filmař, trochu bych ještě zdramatizoval samotné události před a kolem Mnichova. To byla totiž moje osvědčená látka při dějepisu, při které jsem dosáhl mnohdy až absolutní pozornosti jinak rozjívené mládeže. Pak jsem se dočetl, že Kline záměrně netočil v září tolik, neboť se domníval, že vypukne válka a filmařský materiál byl tehdy zvláště pro začátečníky velice drahý. Viděl jsem hodně dokumentů, ale s takovouhle autenticitou asi jen pár dalších (pořád přemýšlím nad jedním sovětským dokumentem o válce s neuvěřitelně vtipným doprovodným komentářem). Jestli jsem doporučoval ten dokument z roku 1968, tak snímek Krize je naprostí must-see, jak říkají Američani.


V pátek jsem se po zhlédnutí filmu zajel podívat do Žatce, kde Jirka Kopica vytvořil v muzeu moc hezkou expozici o roce 1938 v Žatci. Byl to opravdu moc plodný víkend.