Zatančili jsme si, i když polku, valčík a waltz, na který jsem se těšil, jen jednou. Zato jsme si letos s Věruškou zaporotovali, a to hned ve třech soutěžích.
Nakonec přišel i Mikuláš, aby rozdal dárky. Bylo to někdy kolem půl jedenáctý a po té slávě jsem se zase převlékl v šatně herců do obleku, abych si do půlnoci ještě pořádně zatančil. V té známé koledě se zpívá, že Mikuláš ztratil plášť, Mikuláška sukni. Já jsem ztratil mitru - resp. někdo mi ji sprostě ukrad! Mitru s křížem! A to nebyla moje! Až je mi líto, že mu upadne ruka! Kdybyste v týhle čepici nějakýho Mikuláše zahlídli, dajte mu za mě po papuli.
Dneska byl adventní koncert v kostele sv. Rodiny (a moc se Hlaholu povedl). Před ním byla chvíle, kdy jsme si mohli docela dlouze a hezky popovídat s Otcem Josefem. A on vyprávěl příběh o tom, jak mu vykradli kostel, když nastoupil jako novej farář někde na Moravě. Ukradli jeden obraz a několik vyřezávanejch zastavení křížový cesty - přesnějš tedy 9. - 14 (1 - 8 zřejmě chtěli vzít v druhym sledu). Taky prej koukal jako Sůva Dwyer na kouřovou horu. Tenkrát se při mši četl zrovna začátek Joba, kdy se Bůh ptá Satana, odkud přichází: „Procházel jsem zemi křížem krážem.“
Jak už to ale u Otce Josefa bývá, obrátil to v homilii zase všechno v Dobro. Křížová cesta zbyla v kostele po 8. zastavení, kde jeruzalémské ženy pláčí nad Ježíšem a on je utěšuje, že je důležité vědět, kam směřujeme. A to přes různé pády a prohry. Čepice je odpuštěna. Amen. Ale jak to vysvětlím v Šuplíku, kde mi kostým půjčili, to jsem zvědavej.
V soutěži o kostým šéfa kuchyně to bylo těžší, ale nakonec vyhrál nejstrakatější kostým s úhlednym kuchařskym čapcem, za kterej by se nemusel stydět ani Jamie Oliver (na obrázku nahoře zhruba uprostřed).
Nakonec přišel i Mikuláš, aby rozdal dárky. Bylo to někdy kolem půl jedenáctý a po té slávě jsem se zase převlékl v šatně herců do obleku, abych si do půlnoci ještě pořádně zatančil. V té známé koledě se zpívá, že Mikuláš ztratil plášť, Mikuláška sukni. Já jsem ztratil mitru - resp. někdo mi ji sprostě ukrad! Mitru s křížem! A to nebyla moje! Až je mi líto, že mu upadne ruka! Kdybyste v týhle čepici nějakýho Mikuláše zahlídli, dajte mu za mě po papuli.
Dneska byl adventní koncert v kostele sv. Rodiny (a moc se Hlaholu povedl). Před ním byla chvíle, kdy jsme si mohli docela dlouze a hezky popovídat s Otcem Josefem. A on vyprávěl příběh o tom, jak mu vykradli kostel, když nastoupil jako novej farář někde na Moravě. Ukradli jeden obraz a několik vyřezávanejch zastavení křížový cesty - přesnějš tedy 9. - 14 (1 - 8 zřejmě chtěli vzít v druhym sledu). Taky prej koukal jako Sůva Dwyer na kouřovou horu. Tenkrát se při mši četl zrovna začátek Joba, kdy se Bůh ptá Satana, odkud přichází: „Procházel jsem zemi křížem krážem.“
Jak už to ale u Otce Josefa bývá, obrátil to v homilii zase všechno v Dobro. Křížová cesta zbyla v kostele po 8. zastavení, kde jeruzalémské ženy pláčí nad Ježíšem a on je utěšuje, že je důležité vědět, kam směřujeme. A to přes různé pády a prohry. Čepice je odpuštěna. Amen. Ale jak to vysvětlím v Šuplíku, kde mi kostým půjčili, to jsem zvědavej.
1 komentář:
Vypadá to, že si tu mirtu museli půjčovat, protože jsem jich potkal nejmíň pět, ale přepadl jsem je všechny:-)
Okomentovat