Včera jsem 11. vydání Mistra Kampana z roku 1933 vytáhl z knihovny, abych si přečetl kapitoly o bitvě na Bílé hoře. Winter používá zajímavou češtinu, mnohdy mu ve větě chybí přísudek. V kapitole „Dráti budou zemi všickni, kteří tudy půjdou“ se mistr Kampanus setká už po bitvě v Praze s jedním mladým důstojníkem bavorské armády. Ten se podivuje, proč jsme se po bitvě nebránili, proč Fridrich Falcký prchnul a neobrnil se v Praze nebo aspoň v Plzni.
„Divím se tomu, že se tu v Čechách již po dvě stě let rvete o náboženství, vidíš, mistře, kam to vede!“
Na vysvětlení, že nám jde o pravdu, odpověděl:
„Co je to pravda? ... Anaxagoras tvrdil, že platí jen dojem smyslů, slunce mu bylo velké jako Pelopones... Rozum shledal, že je to koule a ohromná koule. Rozum proti smyslům! A kde je pravda ve věcech citu a rozumu? Toužím po ní, slíbil jsem – když jsme leželi na Dunaji v Neuburce – na zemi jsem klekl v komoře – slíbil jsem Matce boží pouť do Lorety, když mi učiní pravdu, po níž toužím, zjevnou – a již se mi zdá, že jsem uhodil na cestu dobrou...“
„Nemám cestu tu ještě všecku zevrubně vyzkoumánu, ale, pochybuji-li o všem všudy, o své existenci nepochybuji, o té vím, neboť já jsem to, jenž pochybuje a přemýšlí, moje existence jest první a mně nejbližší pravdou a skutečností, z této skutečnosti postupně dospěl jsem k poslednímu skutečnému původci všeho, a tím jest Bůh, Bůh jediný, stejný. Toť začátek a konec mého přemyšlování, mojí filosofické cesty. Pravdy ostatní budu hledati vždy jen řádem mathematickým, čeho nebude lze dokázati rozumně a mathematicky, toho nebudu držeti za pravdu.“
Kampanus pak s ním prochází Prahou a snaží se zamezit krutostem a drancování.
Kdo že byl tím mladým důstojníkem? Poradím vám ještě, že dnes uplynulo 360 let od jeho smrti. První správnou odpověď odměním štrůdlem u Johanky.
6 komentářů:
René Descartes.
René Descartes.
Ano tím mladým důstojníkem bavorské armády byl Descartes.Když se bavili o pravdě,tak na závěr mu Kampánus také pravil"To budeš věčně koláceti se mezi věrou a rozumem". J.S.
P.S. mám vydání z roku 1928
PC: Tedy "šílený" Petře, vyhráváš vynikající jablečný svitek od Johanky, bylo to rychlé a přesné. Tvůj blog jsem si přečetl a je zajímavý, působí zvláštně skepticky a smířeně zároveň, někdy něco podobného čiší asi i z mého psaní, i když sám sobě namlouvám, že (nebo se přemlouvám, aby) mi připadá/připadal legrační. Co příští týden? Budu jeden z prvních, kdo odhalí tvou identitu? Jediný tip mi skazilo to, že nemáš partnerku... Takže nevím.
Pane Sk.: Trumfnul jste mě, ale to vydání jste musel taky zdědit, není-liž pravda? Kolácení mezi věrou a rozumem je asi vlastní většině přemýšlivých lidí, krizi zažívají s oběma. Á propos, dlouho jsme se neviděli, příští týden mám volnější, neb jsou školní prázdniny, a tak máme prázdeň i v kultuře, co se někdy sejít, třeba taky nad štrůdlem u Johanky;) Zasloužíte si ho taky!
Nepoznal jsi mě, protože mě neznáš, nikdy jsme se nesetkali, jsem odjinud. Z daleka. Aspoň mám pocit, že asi přes půl světa, ale to já ve světě, kde skutečné hranice už nejsou, nahrazeny hranicemi v našich hlavách, mám často. A moje hlava je jaksi až překvapivě uzavřená, taková nadrealita. Někdy mám pocit solipsismu a naprostého zmaru a zbytečností skutků, ale to asi každý. (Zcela uboze a sobecky doufám, že každý.) A co člověku zbývá jiného než být smířený. Nevím, jestli jsem skeptický, uvidíme, těžko to z mého blogu poznat, ale přidám víc příspěvků. Závin si dáme na dálku - překonáme tak hranici, kterou nelze přeplout ni přeletět. Dobrou chuť.
Petr je asi taky Ladislav Schon.:D
Beena
Okomentovat