Černobylské děti Nataša a Vadim, dívka, která přežila zemětřesení v Kašmíru, Mia, drogově závislá prostitutka, studenti školy pro slepé v Libérii, pracující děti v Bangladéši, oběti pouličního násilí, otec a syn v polní nemocnici, příbuzní oplakávající malé děvčátko v utečeneckém táboře v Kongu. Co mají všichni společného? Když se vám je podaří vyfotografovat, jak trpí, můžete vyhrát 10.000 Euro v soutěži World Press Photo. Matka dítěte v nouzovém stravovacím centru jistě bude z této ceny mít radost, ale bohužel ji nedostane ona, ale ten kdo ji vyfotil. Jeho fotografie byla ohodnocena jako „simple, elegant and moving“. Nevím, aspoň trochu pozitivně snad vyzněla jen podobizna Nigerijce Mallama Gahadima Ahamadu s ochočenou hyenou s košíkem na řetězu. Jinak mi ale ti fotografové přijdou jako hyeny bez košíku soudnosti utržení ze řetězu soucitu. Není výmluvnější fotografie z letošní přehlídky, než snímek oběti bombového výbuchu v autě uprostřed Bagdádu, která z náruče svého zachránce natahuje ruku na lačný fotoaparát, aby ji aspoň v téhle chvíli ušetřil. A tato fotografie získala „čestné uznání“! Mám asi slabý žaludek, ale nutká mě to k vrhnutí.
Paplí je matka...
před 5 lety
Žádné komentáře:
Okomentovat