Sobotní rozhlas

Moje maminka a manželka jsou věrné posluchačky pořadu Tobogán, já jsem od něj vždycky utíkal, i když jsem neměl asi žádný vysvětlitelný důvod. Dnes jsem ale udělal výjimku a pustil jsem si do obývacího pokoje Pavla Šporcla, Petra Nárožného a Cyrila Höschla. Toho posledního jsem nedávno zval na Kirwitzerův den a… zrovna v ten samý termín se koná celostátní Sjezd České psychiatrické společnosti ve Špindlerově mlýně:( Pánové (Aleš Cibulka se rozhodl oslovovat je jejich tituly, což nekvitoval akorát ing. Nárožný) mě pobavili, ale před svatovítskými zvony na závěr pořadu řekl Petr Nárožný něco, pod co bych se podepsal. Na rozdíl od Pavla Šporcla se mu totiž včerejší zahájení olympiády nelíbilo – nemluvil o estetice, ale o megalomanství těchto akcí. Vzpomněl jsem si v této souvislosti na mou divadelní depeši z 3. dubna 2005, kterou následně otiskuji. Jinak dnes v rádiu dávají Moliérova Dona Juana (Vltava, 14:00), tak budu mít takový den u rozhlasového přijímače. Těším se, nosím v hlavě už dlouho takovou donjuanovskou slátaninu, která by už už chtěla na jeviště. Tak třeba se dočká letos.