Co mě pobavilo?

Po vzoru spolubloggera z Navenku pod jménem ČerF jsem se rozhodl zveřejnit občas něco z toho, co mě na pouti životem pobaví. Jedním z nejnaditějších zdrojů bude jistě kniha mého dětství Krásná a slavná od Zdeňka a Věry Aldových z roku 1961. Je to kniha o Praze a najdete v ní krom mnoha zajímavých článků a překrásných obrázků (v dětství jsem se bavil jejich obkreslováním a vytvořil jsem si tak k některým budovám v Praze zvláštní pouto pečetěné tím útlým věkem) i mapky, hry a také velmi specifické dotazy. Přetiskuji zde jeden z nich:

Slávka se vrátila z Parku kultury a oddechu Julia Fučíka a hrdě doma hlásila: „Když jsem se teď vracela domů, viděla jsem z tramvaje pět pomníků.“
„Kdybys jela v zimě, viděla bys jich šest,“ řekl jí otec.
Kterou tramvají Slávka jela, kam jela, jaké pomníky viděla a na který pomník ji upozornil tatínek?

Odpověď zveřejním za týden a myslím, že bude patřit do téže rubriky. Zatím můžete hádat.