Neodolal jsem a kromě toastového chleba a sýrů jsem si koupil časopis 21. století, který měl na titulní straně nápis, po němž jsem skočil jako štika po třpytce: Jen geny na dědičnost nestačí. A hned jsem se začetl. Jde o to, že každý genom má plášť – epigenom. A na tomto epigenomu záleží, jak se genetická informace přečte a kdy, protože epigenom se s časem vyvíjí a hlavně různě rozpadá, a tak působí zejména při procesu stárnutí. Pokusy na laboratorních myších prokázaly, že se tento epigenom tvoří různě při různém stravování matek s plodem v těle. Matka svou dietou působí na tvorbu pláště DNA a tedy na genetickou výbavu svého potomka. To by vysvětlovalo (dodávám k článku já a jsem rád, že mi to tak pálí:), proč těhotné ženy mají ony často zvrácené chutě! Přijmeme-li teorii sobeckého genu, jde vlastně v této podivné zmlsanosti o vnější projev boje genů o přežití. Třeba gen pro blond vlasy potřebuje k přečtení konzumaci okurek a gen brunet dejme tomu med, a tak si chudák budoucí maminka maže nakládačky medem a netuší, že jen vykonává příkazy svých genů. A taky to vysvětluje, že se třeba dítě díky matčině větší konzumaci nakládaček narodí blonďaté, ale když si pak sladí čaj medem, po pár letech je z něj brunet. Vznikl dokonce nový vědní obor – nutrignetika, ale podobně jako třeba nauka o geopatogenních zónách či pyramidální energii, je tento obor zatím převážně spíše zneužíván kšeftaři.<3
Žádné komentáře:
Okomentovat