Dva rozhovory o sexu a Máchův Máj

Dnes jsem byl účastníkem jednoho zajímavého rozhovoru. Ten se odehrál za skleněnými, avšak přesto neprůhledněnými dveřmi Erotic DVD Shopu s nápisem Vstup od 18 let. Přišel jsem si tam vyzvednout dvě knihy, Boccacciův Život Dantův a Bolzanův Životopis z roku 1913 s podpisem překladatele, které jsem vydražil v aukci. Obchod byl prázdný a mně se naskytl zajímavý pohled na úhledně seřazené robertky, dilda a další erotické pomůcky na jedné a hromádky starých knih poházené po policích na druhé straně. Z omšelých dveří vedoucích někam do zákulisí vyšel stejně omšelý pán vzezření indického guru. Nesl mi mé dva svazky...

Pán: Tak tady je ten Bokačío. Dohromady s tou druhou knížkou čtyři sta osmdesát.
J-Lo: Vidím, že máte i pěkná dilda, možná, že bych si taky vybral.
Pán: No, vyberte.
J-Lo: Hmm, tenhle je pěknej, ale asi moc velkej.
Pán: Já bych vám doporučil tenhle vibrátor, je na dvě baterky, z nichž jedna pohání tohle dráždítko klitorisu.
J-Lo: Hmm, ale ta barva není nejhezčí, nemáte jinou?
Pán: Tohle je všechno co zbylo, ale všechno je za poloviční ceny, já to ruším. Mě baví víc knížky.
J-Lo: No, mě ještě obojí, ale asi si vezmu jen ty knihy.

Večer jsem pak šel na Dámský klub, na který mě pozvala jeho pořadatelka. Dnešní téma bylo Tantra a sexualita. Přiznám se, že jsem se docela bavil při pohledu na některé dámy, které si polévaly sýr tatarskou omáčkou ve chvíli, kdy se na podiu mluvilo o ejakulaci, nebo jiné starší dámy, jejichž manželé zrovna někde nad půllitrem debatují o fotbalu, aniž by věděli, že si tím pěkně zanášejí druhou čakru v podbřišku, pokyvovaly, když se povídalo o tom, že by pohlavní styk měl začít vzájemnou poklonou na znamení respektu… Ovšem nejvíc mě pobavil rozhovor se Sandrou Lehnertovou, modelkou, která se přes casting dostala do hlavní role Jarmily ve filmu podle Máchova Máje, jenž bude mít premiéru příští rok.

Leona: Jak probíhalo natáčení erotických scén s Matějem Stropnickým.
Sandra: Přestože se natáčelo v červenci, byla na kopci, kde se ona erotická scéna natáčela, pěkná zima, a tak jsme většinu času strávili zahaleni přikrývkami, kterými nás obstaral štáb.
Leona: A jak jste se domlouvali na konkrétních pohybech a dotycích.
Sandra: Museli jsme se domlouvat rychle kvůli té zimě, a tak jsme se rozhodli, že se mě tedy Matěj dotkne tady a támhle, pak polibek sem a sem, pohlazení a nakonec se do toho vložil Brabec.

Byl jsem sice jediný, kdo se smál nahlas, ale jméno režiséra mi do té věty zapadlo jako kocour do hrnce. Naštěstí na Brabcův Máj, který se bude jistě spoustě lidí líbit, koukat nemusím a taky nebudu, protože si myslím, že na plátno nepatří, i když si jistě spousta lidí myslí opak. Viděl jsem Kytici, ana se cílem minula, kdy poezie hynula, a tak tento film již zrak neuzří můj, jak vyjde na onom v biografu plátně, nikdy – ach nikdy!