Dnes jsem měl naplánovanou kulturní náplň odpoledne a podvečera. Začal jsem procházkou po Kampě, postál jsem u bytu Vladimíra Holana, z něhož jsem nedávno ukazoval Věrušce fotky, a pak jsem se vydal na výstavu. Na výstavu, na níž jsem čekal davy. Strávil jsem tam nakonec celou hodinu a za tu hodinu jsem tam potkal jednu cizinku, která tam byla dřív než já. S Václavem Havlem je to už horší než s tou erotikou. Na budově Muzea Franze Kafky totiž láká billboardek do sousedního domečku na výstavu Václav Havel – český mýtus. Ten domeček je tzv. knihovnou Václava Havla. Moc jsem tu knihovnu nepochopil, tedy nepochopil jsem vůbec záměr jejího majitele a ještě míň kurátora té výstavy. A při tom se mi ta výstava líbila. Vlastně mi na ní vadile jediná věc – že Václav Havel ještě není mrtev. Zní to strašně morbidně, V.H. to nepřeju, ale ta výstava si o tohle hodnocení koleduje. Promítali tam taky filmy Občan Havel a Občan Václav Havel jede na dovolenou, ten druhý mi přišel i docela vtipnej, ale oba byly, stejně jako ta výstava na můj vkus moc adorační. Proč sakra ti režiséři nějaký ten rok ještě nesbírají materiál nebo aspoň decentně nepočkají. Takhle to vypadá, jako že je to natočený na objednávku, aby měl V.H. větší šanci na Nobelovu cenu míru. Ve sbírce diplomů a různých řádů, které jsou ve druhém patře knihovny, totiž medaile s profilem vynálezce dynamitu chybí. Na druhou stranu, moc mě ale zaujaly Havlovy dětské kresbičky hradů, nad nimi jsem strávil asi nejvíc času. Za tenhle sešitek těch 80,-Kč stálo!
Přešel jsem pak Mánesův most, abych se sešel s pár nadšenci na procházce židovskou Prahou, která měla dnes být zaměřena na pražský rabinát a budovu pražské radnice. Tři čtvrtě hodiny jsem vydržel poslouchat mladou průvodkyni, dozvěděl jsem se pár opravdu zajímavých věcí. Třeba jsem se poprvé na dvou dveřích všiml mezuzy, o které jsem předtím jen někde vzdáleně zaslechl. A taky se můžu už teď těšit na příští rok, kdy bude velké výročí a mnoho výstav věnováno Maharalovi. Tak až uvidíte tohle strašný jméno v titulech různých výstav, vězte, že jde o toho, kterého většina z vás zná jako rabbi Löwa.
Od Vysoké synagógy (už vím, proč se jí tak říká, i když vedlejší Staronová je vyšší) jsem se pak utrhl směrem na kostel sv. Ducha, kde jsem si chtěl hlavně vyfotit sochu Jana Nepomuckého od Brokoffa, ale nakonec jsem neodolal také několika snímkům Rolls Royce, jehož majitel pár metrů od něj popíjel kafíčko, a když viděl, jak se jedna paní tou jeho károu tolik kochá, otevřel jí dveře, usadil jí za volant a vyblejsknul jí jejím vlastním foťákem. Napsal jsem hned Věrce, že bych takovýho taky chtěl, ale jen pod podmínkou, že ho budeme půjčovat bezplatně všem kamarádům, co by se v něm potřebovali někam svézt. Protože nesnáším snoby a hamižníky. Věruš tak chtě nechtě musela uznat, že je lepší Jonatán, protože toho potřeboval zatím jen Jiří.
Pak jsem šel kolem Týna. Včera jsem si večer listoval v Pochem a zjistil jsem, proč mi ten chrám uvnitř přišel tak podívínskej. On má totiž střední loď zaklenutou barokní valenou klenbou, kdežto boční zůstaly barokní. Přečetl jsem si také jinde, že se jeden chlápek ve středověku snažil přejet v sudu na laně z věže Týna dolů k Orloji, ale z toho sudu vypadl a vymáznul se před Týnem na dlažbu. No a pár dalších věcí, s kterejma vás tu nehodlám dál otravovat.
Moje kroky totiž pak už kvapem vedly do Jakuba, kde jsem byl hned první den. Abych neměl lístek za tři stovky, ale jen za 175,-Kč, stal jsem se členem jakéhosi klubu, jméno nevím, ale prý mi budpu chodit e-mailem pozvánky. Varhanní festival dnes začínal koncertem Karla Paukerta, českého rodáka a amerického občana. Hrával na varhany i u sv. Bafona v Gentu, kde mají ten slavný gentský oltář. A hraje výborně i v penzi. Opravdu mě ta hudba unesla. Mistr dokonce hrál i skladbu, kterou si pamatuju z hudební výchovy od paní Štěpánový. Ferenc Liszt: Preludium a fuga na jméno BACH! A taky si od paní učitelky pamatuju, že když snížím tón H o půltón, tak dostanu B. To by paní Štěpánovou určitě potěšilo, tak jestli ji někdo uvidíte, vyřiďte jí, že jsem si na ni v Praze vzpomněl.
Žádné komentáře:
Okomentovat