10. ledna 2010

Jsem neobyčejný


Aby pochopil Trázník Tamařinu práci pro komunisty, její sjíždění schůzí a agitační práci, zamýšlí se, že „člověk (snadno) propadne ilusi, že už není obyčejná osoba, ale někdo zasvěcený a významný. Abstinenti, ochotníci, osvětoví pracovníci, volnomyšlenkáři to dělají v malém, komunisté v ohromujícím měřítku“.

Musím říct, že jako ochotník této iluzi alespoň v tom našem kadaňském měřítku samozřejmě také propadám, ale naprosto nechápu, jak jí mohou propadnout dnešní mladí lidé, kteří volí komunisty.

Podléháte také iluzi, že jste neobyčejní?

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Každopádně! Špína

Jiří řekl(a)...

Této iluzi nepodléhám. Já vyjímečný jsem!