Pak jsem se se zájmem pustil do Nezvala, protože Kalistův názor na tohoto pozdějšího komunistického prominenta mě zajímal (kniha je vydaná v Českých Budějovicích v roce 1969, ještě tedy unikla cenzuře). Překvapilo mě především to, že na počátku kariéry byl Nezval pražskými básníky považován za moravského básníka s kořeny v katolickém pohanství. Spory mezi komunisty Wolkerem a Kalistou a anarchistou Nezvalem, ale i jejich večery na slamníku, kdy se nechali do rána unášet poesií, tou surrealistickou až dadaistickou, plynuly z toho, že všichni tři básníci bydleli pospolu Na Celné 10 kousek od Palackého mostu. Co mě ale zaujalo nejvíce, byla zmínka o Nezvalově sexualitě. Bylo mi známo, že byl Nezval proutník a měl sex rád. Při jednom ohňostroji nad Prahou vtipkovali kolegové básníci, že je to oslava toho, že Nezval načal stou babu (proti nám s počty na prskavku obdivuhodný výkon!). Nicméně Kalista klade Nezvalovým životopsicům na srdce, že pokud budou chtít být poctiví, měli by pořádně prozkoumat i Nezvalův vztah s Jindřichem Štýrským i jeho vášnivou identifikaci s Oscarem Wildem. Vypadá to, že Nezval byl trojka, minimálně dvojka.
Nakonec jsem se dozvěděl nebo spíš si připomněl, že Kalistův zlom, který udělal z komunisty vášnivého křesťana přinesla smrt jeho otce v roce 1923. Moc rád čtu vzpomínky tohoto zajímavého člověka a už teď vím, že postupně přelouskám medailonky všech básníků, které v knize jsou. Zájímá vás to, vůbec, lidi? Ještě, že se tomu tady říká soběpisník, že mám pro koho to psát.
1 komentář:
Zajímá. B.
Okomentovat