Dnes jsem už předčítal z jedné kapitoly z Jungmannova zápisníku s názvem Pud k plození (velice pravdivé a na obrozence až moc moderní), chtěl bych ale ještě ocitovat kapitolu předchozí, která se jmenuje Každý člověk chybný:
Kdyby člověk od mladosti až do stáří svého napisoval všecky poklesky a hlouposti, kterých se dopustil, měl by každý hodnou knihu, hrubou a poučlivou. Nejvíce chybuje se jazykem prostořekým. Často rád bych byl dukátem slovo nazpět vykoupil, kdyby možné bylo! - V takových případnostech říkával jsem k sobě: To jest opět kousek do knih tvých hloupostí!
Včera a dnes jsem si v té mojí knize popsal několik stránek.
Je mi to líto.
Žádné komentáře:
Okomentovat