Kdo by to do Olbrachta řekl (ale ten sloh!):
Seděli v Královské oboře pod prolamovaným klenutím lípy, která se rozvíjela bledězelenými pupeny. Oslněnou pěšinou kráčela sedmnáctiletá holčička, ještě v krátkých sukničkách, svěží a jarní. Neviděla oba muže, a když se zastavila deset kroků před nimi a pozdvihla paže, aby si pozdvihla na slaměném kloboučku s kvítím jehlici, narýsoval pohyb v lehké halence tvary dívčích ňader. Jan se do dívky vpil očima.
„Jaj,“ vybuchl. „To jsou sladké kozičky!“
Seděli v Královské oboře pod prolamovaným klenutím lípy, která se rozvíjela bledězelenými pupeny. Oslněnou pěšinou kráčela sedmnáctiletá holčička, ještě v krátkých sukničkách, svěží a jarní. Neviděla oba muže, a když se zastavila deset kroků před nimi a pozdvihla paže, aby si pozdvihla na slaměném kloboučku s kvítím jehlici, narýsoval pohyb v lehké halence tvary dívčích ňader. Jan se do dívky vpil očima.
„Jaj,“ vybuchl. „To jsou sladké kozičky!“
<3
Žádné komentáře:
Okomentovat